Pelhřimovský graduál
Graduál je liturgická kniha obsahující mešní zpěvy s výjimkou zpěvů celebranta. „Graduál“ – z lat. gradus, „stupeň“. Nazýval se tak mešní - responsoriální žalm po prvním čtení, přednášený hlasitě kantorem ze stupňů, tzv. ambony.
Pelhřimovský graduál vznikl na objednávku pelhřimovské obce roku 1493. Koupi zprostředkovali kutnohorští měšťané Jan Smíšek a královský hofmistr Michal Smíšek z Vrchovišť. Tvůrcem graduálu byl písař a iluminátor Jan z Rakovníka, dne 18. 1. 1493 jej předal pelhřimovskému poselstvu, které tvořili kněz Václav z Humpolce, purkrabí Jiřík z Rovného, purkmistr Jakub Čapek a konšel Martin Pánek, kteří za graduál zaplatili 40 kop míšeňských grošů.
Kniha o rozměrech 59 x 41 cm měla 288 listů formátu 55,5 x 37,5 cm a byla vyzdobena iluminacemi, v 19. století však byla většina maleb vyřezána. Po vandalském zásahu zbylo jen 206 listů, z toho 68 poškozených. Z původní výzdoby zůstala jediná iniciála G na listu 14v, na dalších třech listech se dochovaly rostlinné a figurální motivy. Vzhledem k ceně graduálu není pravděpodobné, že by všechny vyřezané listy byly zdobené.
Původní pozdě gotická vazba se nedochovala, současnou renesanční vazbu za pomoci původních dřevěných desek vytvořil významný pražský knihař Sixt Stanhauer pravděpodobně mezi roky 1555 – 1562. Kromě kovových ozdob praktického významu zdobí vazbu slepotisky s biblickými motivy, alegorizovanými antickými ctnostmi a medailonky s portréty představitelů reformace Filipa Melanchtona, Erasma Rotterdamského, císaře Karla V. a dokonce i Mistra Jana Husa.
Zajímavou kapitolou dějin pelhřimovského graduálu jsou záznamy provedené rukou pátera Antonína Koniáše, který knihu osobně cenzuroval a neshledal na ní žádné závady, dokonce zanechal kritické poznámky k předchozí cenzuře.