Historie muzea

Počátky vlastivědy na Pelhřimovsku se datují do poslední třetiny 19. století. Prvním hmatatelným dokladem byly historické práce ředitele pelhřimovského gymnázia Václava Petrů. Na ně navazovaly spisy národohospodářské, uměleckohistorické a národopisné. Sběratelská činnost se rozvíjela v 90. letech, kdy nashromáždil cenný etnografický a folkloristický materiál Vladimír Charvát a publikoval jej v knize Z českého jihu v roce 1898. Počátkem 20. století přispívala do stejnojmenného časopisu Anna Šebestová-Ledecká, organizátorka pelhřimovských vystavovatelů na Národopisné výstavě roku 1895.

V oblasti muzejnictví Pelhřimov následoval nedaleké okolí, jelikož v tuto dobu již existovaly sbírkotvorné instituce v Havlíčkově Brodě (1875), Táboře (1878), Jindřichově Hradci (1884), Počátkách (1893), Humpolci (1895) či Soběslavi (1898). Návrh na založení muzejního spolku a muzea v Pelhřimově, podaný Václavem Petrů, schválilo pelhřimovské obecní zastupitelstvo dne 11. září 1901. Základem muzejního fondu, který muzejní spolek spravoval a rozšiřoval, se stal materiál z Národopisné výstavy v roce 1895 a sbírka starožitností architekta Rožánka z Nových Dvorů. Koncem roku 1907 byl z podnětu RNDr. Jana Frieda, Karla Juna a JUDr. Antonína Linharta muzejní spolek reorganizován a následujícího roku byla ve třech místnostech bývalého zámku pánů z Říčan zpřístupněna první stálá expozice pelhřimovského muzea. Členové muzejního spolku se soustředili především na činnost sbírkotvornou a publikační. Nejvýznamnějšími vydavatelskými počiny spolku bylo vydání monografie „Pelhřimov“ autorů Karla Polesného a Zdeňka Wirtha a prvních dílů „Dějin královského města Pelhřimova a jeho okolí“ od Josefa Dobiáše. Vlastivědné a historické příspěvky otiskoval též Týdeník z Českomoravské vysočiny, který začal vycházet v roce 1919. Jen o rok mladší byl vlastivědný měsíčník Vlastivědný sborník českého jihovýchodu. Dr. Fried vedl veškerou muzejní agendu až do zániku muzejního spolku v roce 1951. Pravděpodobně k 1. lednu 1954 došlo k převzetí muzea do státní správy. Muzeum dostalo oficiální název Okresní vlastivědné muzeum v Pelhřimově a bylo řízeno Okresním národním výborem v Pelhřimově.

Do roku 1960 podléhalo pelhřimovské muzeum metodickému řízení Krajského muzea v Jihlavě. Po reorganizaci státní správy a zrušení Jihlavského kraje přešlo muzeum pod metodickou správu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. V souvislosti s novým ideovým pojetím muzejní práce a zejména prezentace sbírek byl už od roku 1949 vznášen na pelhřimovské muzeum požadavek na přebudování stálých expozic. S dílčími úpravami (v roce 1967 byla otevřena síň „grafika“ typografa Oldřicha Menharta a o rok později „síň pelhřimovských literátů“) přetrvala původní stálá expozice až do roku 1977. V letech 1978-1981 se připravovalo otevření nové expozice v budově bývalého zámku pánů z Říčan s názvem „Vítěznou cestou KSČ“. Tato expozice byla na počátku roku 1990 zrušena z důvodu nedostatku relevantních dokumentů, odpovídajících objektivní skutečnosti. Ve Šrejnarovském domě (Masarykovo náměstí č.p. 10) byla zpřístupněna v roce 1985 druhá část stálé expozice, zaměřená na historii pelhřimovského regionu.

V roce 1991 muzeum oslavilo 90. výročí založení otevřením nové stálé expozice v zámku Říčanských, která připomíná významné osobnosti Pelhřimovska a také ve větší míře představuje sbírkový fond z depozitářů muzea. O dva roky později byla reinstalována též stálá expozice ve Šrejnarovském domě. V roce 2004 byla veřejnosti zpřístupněna historická budova šatlavy, expozici tvoří mučírna, cela a vězeňská kaple sv. Kříže. O rok později vznikla v zámku pánů z Říčan expozice věnovaná Josefu a Zdeňku Šejnostovým a jejich sochařskému a medailérskému dílu. Tato expozice společně s později vybudovanou částí, věnovanou měšťanskému bydlení, nahradila předchozí z roku 1991. K roku 2004 byla zrušena expozice ve Šrejnarovském domě, prostory ještě nějakou dobu sloužily výstavním účelům a v roce 2014 byla budova zcela vyklizena a vrácena městu Pelhřimov.

Počátkem roku 2003 se z bývalého Okresního muzea Pelhřimov stala, v důsledku změny územně správních celků, příspěvková organizace zřizovaná krajem Vysočina s názvem Muzeum Vysočiny Pelhřimov. V souvislosti s těmito změnami došlo k reorganizaci ve vedení muzea i v jeho struktuře. K další větší změně došlo roku 2011, kdy se pod správu muzea dostal hrad Kámen a stal se jeho pobočkou. Nejnovějším objektem spravovaným muzeem je kaple Panny Marie Bolestné v Kámeně, kterou kraj Vysočina získal v roce 2017.